Zaèínám poznávat sama sebe,
teï jsem odhalila roucho svého citu.
Znetvoøené vzrušení zaslepuje oèi mé,
veškeré myšlení je bezcitné.
To dítì je tak krásné,
tak líbezné,
tak sladké.
Dech se mi ztrácí, òadra jsou pevná,
vlhne mi klín - ááááh,
Stojí u kolébky na pokraji chtíèe svého,
sklání se u dítìte nevinného.
Jsem na pokraji svých citù - neovládám se.