(Osmeho listopadu sestnact set dvacet
u letohradku Hvezda na Bile hore zustal
z vojsk Kralovstvi ceskeho posledni
praporec, moravsky praporec Slikuv.
U zdi letohradku padl do posledniho muze.
Pisen nazvana Posledni Moravan.)
Pod bilou zdi
ma blato
barvu perletovou
a zvony odletely
za vetrem do Rima
obzor se rdi
muj tato
hanbou sarlatovou
uz jsme tu osamely
z krize se nesnima
Prapory mdle
uz pali
ruce vlajkonosu
jen oci pod prilbici
snad jeste doufaji
a mlhy zle
se vali
do der od hrabosu
i do ran na orlici
kterou uz poutaji
Rudy kohout na obzoru
roztahuje spary
hreben vetru rozcesava
pera plamena
verili jsme na pokoru
u popravci kary
zlata doba nenastava
bude kamena
Je pry to cti
az na dno
zustat pod prapory
mit dusi nestydatou
a mozek bez ceny
byt kralem lsti
a snadno
vzit si bez pokory
na svadbu se Zubatou
zelezne prsteny
Neni to med
zas piti
cisi vrchovatou
a verit na proroky
v choralu polnice
sto cernych let
nam sviti
hvezdou jedovatou
na erbu pro otroky
pro nase dedice
Rudy kohout na obzoru
roztahuje spary
hreben vetru rozcesava
pera plamena
verili jsme na pokoru
u popravci kary
zlata doba nenastava
bude kamena
bude kamena
bude kamena