Potápím mysl do ríše Trollech
Podzimní ráno vítá chladný les
V zeleni života slavím temný úsvit
Stromu písen zní v husté mlze
Skalní vítr duší prírody
Zvetralých kamenu království
Pramen života mezi parezy
Lesní studánka vecné bohatství
Ve spleti krovin vidím bohy drevené
Otvírám oci do zeme prosáklé
Kymácí se stromy kmeny vrzají
Tmavé listí padá ptáci zpívají
V údolí je zima dole v bažinách
Tam zarostlá je cesta v hustých krovinách
Mé kroky vedou do hlubin kde chladný je mech
Prodírám se houštinou cítím lesa dech
Vecný lesní svete!
V tobe jsem spatril boha!
Ve stromech ve vode
V zemi je tvá síla
Každý strom je mým bratrem
Každý tvor mým prítelem
V listí spadlém lože mé
Mezi kmeny bohové
Jako koren borovice v zemi se drží
Tak pevne splývám já sám s ní
Není vetší uprímnosti nežli v nitru stromu
Žádný sen se nerozplyne je-li skutecný
Koren je pevný drží se zeme
Jako mé pouto k ríši Trollech
Otevrenou myslí plují lidé i skrítci
Patríme lesum a všem jejich dnum