Já nejsem sám, to neříkám,
Co nepláči a nezoufám si nevolám,
Lidé jako já, lidé jako ty,
Milují se stejně vroucně jako my,
Lidé jako já, lidé jako ty,
Všichni žijí kouzlem lásky zakletí,
Ti za pár dní si postaví paláce kde se schází potají.
Hlava se ti z lásky někdy příliš zatočí,
Často se ti stává, že nemůžeš spát,
Hlava se ti z lásky někdy příliš zatočí,
Nemáš jiná přání ani víc nemůžeš dát.
Lidé jako já, lidé jako ty,
Zamilovaní jsou stejně jako my,
Lidé jako já, lidé jako ty.
Stále svítí slunce, stále kvetou zahrady,
I když měsíc prší my můžeme se smát,
Nenajde se nic co naší lásku vyruší,
My dva nevnímáme co se děje kolem nás.